|
|
Využití Paretovy analýzy pro zpracování výrobních dat
Ručka, Petr ; Ošmera, Pavel (oponent) ; Pásek, Jan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá realizací Paretovy analýzy v systému COMES Modeller. V první části je popsána Paretova analýza a Lorenzova křivka spolu s postupem, jak správně aplikovat Paretovu analýzu na data získaná z výrobního procesu. Dále jsou zmíněny i další metody, které mají uplatnění v průmyslu. Paretova analýza je poté s nimi srovnána. Druhá část se zaměřuje na systém COMES a na návrh implementace a realizaci Paretova diagramu do tohoto systému.
|
|
|
Kritéria těsnosti regrese dle typu vysvětlované proměnné
Šimsa, Filip ; Hanzák, Tomáš (vedoucí práce) ; Hlubinka, Daniel (oponent)
Práce se věnuje popisu modelů lineární, logistické, ordinální a mul- tinomické regrese a interpretaci jejích parametrů. Dále zavádí různé ukazatele kvality modelu a vztahy mezi nimi. Soustředí se zejména na Giniho koeficient a koeficient determinace R2 . První zmíněný je zaveden pomocí modifikace Lo- renzovy křivky pro ordinální a spojitou proměnnou a na základě porovnávání odhadnutých pravděpodobností pro proměnnou nominální. Koeficient determi- nace R2 je nově definován pro nominální proměnnou, u které je zkoumán jeho vztah k Giniho koeficientu. Za předpokladu normálně rozdělených skóre a chyb modelu je numericky odvozena závislost mezi Giniho koeficientem a koeficien- tem determinace pro různá spojitá rozdělení vysvětlované proměnné. Teoretické výpočty a definice jsou ilustrovány na dvou sadách reálných dat. 1
|
|
|
Dynamická soutěžní vyrovnanost v evropských fotbalových ligách
Vichr, David ; Šíma, Jan (vedoucí práce) ; Ruda, Tomáš (oponent)
1 Abstrakt Název: Dynamická soutěžní vyrovnanost v evropských fotbalových ligách. Cíle: Hlavním cílem této diplomové práce je měření dynamické soutěžní vyrovnanosti deseti evropských fotbalových lig. Konkrétně se bude jednat o anglickou, německou, nizozemskou, řeckou, rumunskou, českou, dánskou, polskou, kyperskou a bulharskou ligu a jejich srovnání. Metody: Dynamická soutěžní vyrovnanost vyjádřena pomocí Lorenzovy křivky počtu ligových vítězů za zkoumané období. Výsledky: Výsledky ukazují porovnání dynamické soutěžní vyrovnanosti v nejvyšších evropských ligách. Dále vyvrátí nebo potvrdí předpoklad, že soutěže se stejným herním systémem a podobnou tržní hodnotou mají obdobný průběh Lorenzovy křivky. Klíčová slova: Fotbal, soutěž, dynamická vyrovnanost, Lorenzova křivka, tržní hodnota ligy, soutěžní formát
|
|
|
Soutěžní vyrovnanost v evropských fotbalových ligách před zavedením a po zavedení Finančního Fair play
Talácko, Václav ; Šíma, Jan (vedoucí práce) ; Štědroň, Bohumír (oponent)
Název: Soutěžní vyrovnanost v evropských fotbalových ligách před zavedením a po zavedení Finančního Fair play Cíle: Hlavním cílem bakalářské práce je zkoumání dynamické vyrovnanosti v evropských fotbalových ligách 7 let před zavedením a 7 let po zavedení Finančního Fair Play. Konkrétně se jedná o nejvyšší fotbalovou ligu z Anglie, Německa, Itálie, Francie a Španělska. Metody: Využití Lorenzovy křivky počtu umístění na stupních vítězů. Lorenzova křivka je v ekonomii využívána k měření důchodové nerovnosti v jednotlivých zemích. Ve sportovním prostředí se používá k měření dynamické soutěžní vyrovnanosti, především v delším časovém horizontu, tedy v průběhu několika sezón, kdy dochází k pohybu mužstev mezi jednotlivými soutěžemi. V této práci se konkrétně jedná o časový horizont 7 sezón před zavedením Finančního Fair Play a 7 sezón po zavedení FFP. Tato metoda byla prvně využita začátkem 90. let 20. století v USA, v evropském fotbalovém prostředí poté v roce 1999. Výsledky: Výsledkem této práce jsou změřené dynamické soutěžní vyrovnanosti pěti sportovně a ekonomicky nejvýznamnějších fotbalových soutěží před zavedením a po zavedení Finančního Fair Play. Nejvyrovnanější ligou byla před zavedením i po zavedení FFP německá Bundesliga, druhou nejvyrovnanější francouzská Ligue 1, třetí italská Serie A,...
|
|
|
Dynamická soutěžní vyrovnanost v evropských fotbalových ligách
Vichr, David ; Šíma, Jan (vedoucí práce) ; Ruda, Tomáš (oponent)
1 Abstrakt Název: Dynamická soutěžní vyrovnanost v evropských fotbalových ligách. Cíle: Hlavním cílem této diplomové práce je měření dynamické soutěžní vyrovnanosti deseti evropských fotbalových lig. Konkrétně se bude jednat o anglickou, německou, nizozemskou, řeckou, rumunskou, českou, dánskou, polskou, kyperskou a bulharskou ligu a jejich srovnání. Metody: Dynamická soutěžní vyrovnanost vyjádřena pomocí Lorenzovy křivky počtu ligových vítězů za zkoumané období. Výsledky: Výsledky ukazují porovnání dynamické soutěžní vyrovnanosti v nejvyšších evropských ligách. Dále vyvrátí nebo potvrdí předpoklad, že soutěže se stejným herním systémem a podobnou tržní hodnotou mají obdobný průběh Lorenzovy křivky. Klíčová slova: Fotbal, soutěž, dynamická vyrovnanost, Lorenzova křivka, tržní hodnota ligy, soutěžní formát
|
|
|
Životní úroveň v České republice ve srovnání se sousedními státy.
Košková, Magdaléna ; Neumann, Pavel (vedoucí práce) ; Sankot, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je zhodnocení životní úrovně v České republice a její porovnání s Německem, Rakouskem, Slovenskem a Polskem. Dané státy jsou porovnány na základě ukazatelů životní úrovně: hrubého domácího produktu v paritě kupní síly na obyvatele, hrubého národního důchodu v paritě kupní síly na obyvatele, indexu lidského rozvoje, indexu lidského rozvoje upraveného pro měření nerovnosti, Lorenzovy křivky a Giniho koeficientu, a to co do stavu za rok 2015 i co do vývoje v období od roku 1990 do roku 2015. V teoretické části práce je podrobně rozebrán problém definování a měření životní úrovně a celková složitost dané problematiky, následně jsou stručně vysvětleny jednotlivé ukazatele, které práce používá. Práce dále podrobně sleduje životní úroveň jednotlivých zemí nejen na základě ukazatelů. Stručně pojednává i o přístupu vlád jednotlivých zemí k životní úrovni a o historických a kulturních podmínkách, které jsou pro životní úroveň klíčové. Konečně životní úroveň ve sledovaných zemích srovnává a vyhodnocuje. Stanovenou hypotézou je, že kritický náhled Čechů na životní úroveň v České republice není oprávněný. Z tohoto důvodu se práce v rámci zhodnocení životní úrovně České republiky zabývá i stavem a vývojem spokojenosti Čechů za sledované období.
|
|
|
Kritéria těsnosti regrese dle typu vysvětlované proměnné
Šimsa, Filip ; Hanzák, Tomáš (vedoucí práce) ; Hlubinka, Daniel (oponent)
Práce se věnuje popisu modelů lineární, logistické, ordinální a mul- tinomické regrese a interpretaci jejích parametrů. Dále zavádí různé ukazatele kvality modelu a vztahy mezi nimi. Soustředí se zejména na Giniho koeficient a koeficient determinace R2 . První zmíněný je zaveden pomocí modifikace Lo- renzovy křivky pro ordinální a spojitou proměnnou a na základě porovnávání odhadnutých pravděpodobností pro proměnnou nominální. Koeficient determi- nace R2 je nově definován pro nominální proměnnou, u které je zkoumán jeho vztah k Giniho koeficientu. Za předpokladu normálně rozdělených skóre a chyb modelu je numericky odvozena závislost mezi Giniho koeficientem a koeficien- tem determinace pro různá spojitá rozdělení vysvětlované proměnné. Teoretické výpočty a definice jsou ilustrovány na dvou sadách reálných dat. 1
|
|
|
Komparace daňové zátěže zaměstnanců v ČR a ve Švédsku
Štáhl, Jiří ; Kubátová, Květa (vedoucí práce) ; Morávková, Jana (oponent)
Cílem této diplomové práce je komparace daňové zátěže zaměstnanců v České republice a ve Švédsku. První část práce je věnována popisu daňových systémů obou porovnávaných zemí se zaměřením na zdanění závislé činnosti, a to podle platné legislativy v roce 2016, za účelem úspěšného provedení výpočtů v následujících částech. Druhá část diplomové práce se zabývá samotnou komparací zvolených ukazatelů. Pro dosažení stanovených cílů jsou porovnávány zjištěné hodnoty efektivních daňových sazeb u různých příjmových skupin a různých typů poplatníků. Dále jsou porovnávány hodnoty ukazatelů redistribuce, a to intervalové a globální progresivity (Lorenzova křivka, Giniho koeficient). Závěrečná část je věnována porovnání zjištěných výsledků s výsledky již obhájených diplomových prací.
|
|
|
Komparace daňové zátěže zaměstnanců v ČR a v USA
Buček, Jan ; Kubátová, Květa (vedoucí práce) ; Kostohryz, Jiří (oponent)
Cílem této práce je komparace daňové zátěže zaměstnanců v České republice a ve Spojených státech amerických, a to dle legislativy platné v roce 2016. V rámci teoretické části se věnuji popisu daňových systémů se zaměřením na zdanění příjmů ze závislé činnosti. U Spojených států amerických krátce uvádím i vývoj daňového systému. Praktická část se skládá ze dvou kapitol. Ta první je zaměřena na výpočet efektivní sazby daně pro poplatníky z vybraných typů domácností, druhá prakticky orientovaná kapitola se zabývá globální progresivitou daně z příjmů. Rovné rozdělení příjmů ve společnosti je analyzováno pomocí Lorenzovy křivky a Giniho koeficientu. Uskutečněné výpočty poukazují na progresivní působení daně jak v ČR, tak i ve Spojených státech amerických s tím, že vyšší míra daňové progrese a zároveň nerovnosti v rozdělení příjmů je přítomna v USA. V otázce efektivních sazeb daně z příjmů je vyšší daňová zátěž patrna u USA, v rámci celkových efektivních sazeb se rozdíly mezi ČR a USA snižují.
|
|
|
Komparace daňové zátěže zaměstnanců v ČR a v Belgii
Hrubanová, Adéla ; Kubátová, Květa (vedoucí práce) ; Beneš, Jonáš (oponent)
Diplomová práce analyzuje a porovnává daňové zatížení zaměstnanců v České republice a v Belgii. V první části shrnuje daňové systémy obou zemí a popisuje, jakým způsobem se postupuje při výpočtu jejich daňového zatížení. Druhá část se věnuje komparaci efektivních daňových sazeb pro různé typy poplatníků. Třetí část pojednává o daňové progresivitě z hlediska lokální progresivity, kterou měří pomocí stanovených intervalů a zjišťuje pro které příjmové kategorie je progresivita nejvýznamnější. Lorenzova křivka v poslední části práce zobrazuje graficky globální progresivitu daně a redistribuci příjmů ve společnosti. Giniho koeficient ji měří. Závěrečné zhodnocení potom upozorňuje na důležité souvislosti mezi oběma zeměmi, porovnání s dalšími zeměmi Evropské unie a jejich budoucí vývoj právě v oblasti zdanění mezd.
|
host ::
RSS.